Nejčastější otázky

13. listopadu 2009 v 20:14 | Stefi |  Králíci
Základní očkování se týká dvou pro králíčka ve většině případů smrtelných nemocí - moru a myxomatoze.
Králičí mor je virová nákaza s rychlým průběhem nemoci - králíček umírá v křečích s příznaky dušení.
Myxomatoza je též virová nákaza, drtivá většina králíčků na ni umírá. Projevuje se uzlovitým zduřením v pokdoří hlavy a v okolí pohlavních orgánů, výtok z očí.
Kdy a jak?
Obě nemoci jsou způsobené bodnutím hmyzem - proto je nutné očkovat.
Poprvé: v 10.týdnu života
Znovu: v 6 měsících
a pak každých 6 měsíců - nejlépe na jaře a na podzim (imunita přetrvává u moru 4 a u myxomatozy 6 měsíců)
Za kolik?
Ceny se u různých veterinářů značně liší. U velkochovů se očkuje za 12 Kč za kombinovanou vakcínu (mor/myx) s tím, že celé balení 5*20ml se spotřebuje. U individuálních návštěv veteriny si doktoři účtujou cca od 50 Kč do 200 Kč, záleží, jakou si počítají hodinovou sazbu a jaké ještě vyšetření zahrnou do očkování (např. stříhání drápků, prohlídka zubů, srsti, pohlavních ústrojů, měření teploty či odebrání vzorků pro podrobné vyšetření). Záleží ještě na konkrétním veterináři, jaké vakcíně dává přednost - zda kombinované nebo vakcínám zvlášť na mor a myxomatozu. Dále jsou různé druhy očkování - buď nastřelením do uší nebo injekcí pod kůži.
Králíčka je nutno od přinesení domů okamžitě vychovávat na záchůdek. Nenechat ho hned běhat a zvyknout si bobčit po celém pokoji - velice špatně se to následně odnaučuje. Nejlépe začít tak, že dáte králíčkovi omezený prostor - klec, ohrádku. Zvolíte jeden z rohů, kam dáte záchůdek s podestýlkou a budete pozorovat králíčka, jak se učí záchůdek používat.
Pokud pochopí a začne do něj vykonávat potřebu, je vhodné ho chválit, aby si zapamatoval, že takto to dělá dobře. Pokud začne dělat loužičky vedle nebo si sám zvolí jiný roh, je potřeba mu tam záchůdek přenést. Dále pozorovat, zda pochopil a začal dělat loužičky tam, kam má. Pokud dělá louže správně, ale bobečky mimo záchůdek, je potřeba vysledovat chvíli, kdy bobčí vedle, králíčka i s bobkem zvednout, dát mu ho očuchat a oba vložit do záchůdku, takto opakovat den co den, dokud nepochopí.
Jak postupovat dál?
Návštěvy ven z klece radím ze začátku omezené, třeba jen na 10-20 minut, aby měl čas pouze prozkoumat okolí, ale nezapoměl, že bobečkovat se chodí do záchůdku do klece, ne kam ho napadne při průzkumu. Pokud králíček udělá při návštěvě ven do pokoje bobečky nebo louži, je potřeba ho chytit nejlépe při činu, dát mu čuchnout bobečku/louže a přenést ho opět do záchůdku a tam ho chválit. Pochvaly jsou hlavně ze začátku nutný výchovný prostředek, králíčci na ně pozitivně reagují a jsou pro ně motivací.
Výsledek?
Po čase můžete doby návštěv ven z klece prodlužovat, záleží, jak váš králíček reaguje na výchovu. Je velmi pravděpodobné, že po nějakém půl až třičtvrtě roce bude s Vámi žít přítulný a čistotný králíček, kterého se nebudete bát nechat skákat po pohovce :)
Králík v pubertě - jak na něj?
Tady je každá rada drahá jak se říká .. i vychovaný králíček se v době své puberty mírně "zvrhne" a začne zlobit. Má potřebu si značit své území jak bobečkami, tak u samečků většinou i obstřikováním močí nebo loužičkami. Zde je potřeba nepolevit ve výchově, sice mu tolerovat pubertální vrtochy, ale důsledně dávat najevo, že králičí potřeba patří pouze do záchůdku a nikam jinam - tzn. přenášet králíka s bobečkama do záchůdku, zavírat za louže do klece na pár minut apod. Obrnit se trpělivostí. U samečků bývá řešením neúnosné situace s močením mimo nakonec kastrace.
Co dělat, když chceme vychovávat dospělého králíka?
Tohle je dost obtížné - "starého králíka novým zvykům nenaučíš".. nebo spíš obtížně. Používat stejné výchovné metody jako jsou popsané výše, ale nezaručuju úspěch - králík, který se jednou naučí bobčit všude tento zvyk většinou už neporušuje. Výchova bude trvat dlouho a je potřeba být důsledný, jen tak lze dojít pozitivním výsledkům.
1) hoblinová
výhody: dobrá podestýlka do králíkáren, izoluje, částečně pohlcuje pachy, je velmi příjemná pro odpočinek nebo stavbu hnízda pro králíčata. Pro velkochovatele levné zdroje této podestýlky.
nevýhody: je potřeba často měnit, nenasáknou do sebe velké množství moče. Pro použití v bytě dále vynášení hoblin na srsti králíčka z klece ven - z toho plyne velmi častý úklid pokoje (koberce, pohovky ..) Hobliny na všem dobře drží :)

2) hrudkující
* kočkolit (Mikeš, Mici ..)
výhody: hrudkuje - po močení se hrudka odstraní a zbyde čistá podestýlka
nevýhody: při neodstraňování hrudek se po dalším močení z podestýlky stává špatně odstranitelné blátíčko nevalné vůně a vzhledu

* Cat´s Best hrudkující (Cat´s Best Öko Plus)
výhody: hrudkuje - po močení se hrudka odstraní a zbyde čistá podestýlka
nevýhody: stejně jako u kočkolitu je třeba dodržovat pravidelné odstraňování hrudek. Navíc velké tvrdé hrudky by králíčka tlačily do tlapek a odrazovalo ho by to od návštěvy záchůdku.

3) nehrudkující, granulované

* Cat´s Best nehrudkující
(vyroben lisováním dřevěných pilin a hoblin do dřevěných asi 1 cm dlouhých granulí)
výhody: dobře saje, pohlcuje pachy, po nasátí močí nabobtnají a rozpadnou se, v záchůdku vydrží i několik dní (dle potřeby králíčka/králíčků), nehrudkují
nevýhody: v záchůdku nové granule rachotí, někteří králíčci to nemají rádi a bojí se toho, někteří naopak to mají velice rádi a hrabáním této podestýlky v záchůdku vyluzují celkem otravné zvuky :)

* kukuřičná (jemná, hrubá)
výhody: nesajou, moč proteče podestýlkou na dno a podestýlka zůstává suchá
nevýhody: jemná kukuřičná je příliš prašná, nepříjemná pro králíčka. Možné vysušování tlapek (následky - olysalé místa ze spodní strany nožiček, větší náchylnost k ranám a jejich zanícení), roznáší se na tlapkách ze záchůdku ven, hrubá kukuřičná podestýlka zase tlačí do tlapek a někteří králíci ji díky tomu odmítají. Nesaje - nepohlcuje pach.

* Asan - pro králíčky nedoporučovaný
výhody: vyroben z přírodní buničiny, velmi dobře saje moč
nevýhody: nepohlcuje pachy, riziko trávicích problémů u králíčka po požití těchto granulek

4) seno, sláma
výhody: tepelná izolace
nevýhody: podestýlat senem by se moc nemělo, seno je spíše na jídlo a když ho králíček počurá, nesaje a začne velice brzo zapáchat a hnít. Používá se krom jídla jako podestýlka na odpočinek, nebo materiál na hnízdo pro mláďata.
Jaký záchůdek?
Záchůdky doporučuji spíše s vyššími okraji, králíček se snaží zadeček vystrčit dozadu a zvedne ocas, aby jeho kožíšek zůstal co nejčistější (nepomočil si zadek, ocas a nožičky). Díky tomu jsou záchůdky s nízkýma bokama nepraktické, stává se, že králíček jak vystrkuje zadek ten bok přečůrá mimo plochu záchůdku.
Další plus vyšších krajů je králičí obliba hrabat podestýlku (většinou dokud není počuraná, pak už to je pro králíčka ble a dokonce, když má pocit, že je jeho záchůdek příliš znečištěn, začne dělat potřebu vedle, aby se neušpinil). Ze záchůdku s nízkými kraji ji snadno vyháže ven.
Naprostým začátečníkům doporučujeme chov pouze jednoho králíčka, aby se dostatečně seznámil se soužitím, výchovou, potřebami, starostí a vztahem se svým králíčkem.
Výhody: králíček je snadněji ochočitelný, když je sám, vytváří si vztah s člověkem namísto s druhým králíčkem, který by mu byl bližší. Spotřeba podestýlky a krmiva není je nízká.
Nevýhody: když není králíček ve společnosti svého páníčka (v době odchodu do zaměsnání, do školy, za zábavou ...) je doma sám. I když si rychle zvykne na prostředí, králíčci jsou velmi společenští a osamělost berou těžce. Je potřeba se jim o to víc věnovat v době, když jste doma.
Proč soužití dvou králíčků?
Více než jednoho králíčka do bytu doporučujeme chovatelům již seznámeným s potřebama a výchovou králíčka.
Výhody: králíček netrpí osamělostí v nepřítomnosti lidí. Je příjemné sledovat dva králíčky, jak se mají rádi a pečují o sebe.
Nevýhody: větší spotřeba podestýlky a krmiva, větší nároky na prostor (v kleci, v ohrádce), větší nároky na přepravování králíčka (někdy jsou potřeba dvě samostatné přepravdy atd.)
Jakou kombinaci pohlaví?
Samička + samička: v tomto případě doporučujeme matku a její dceru. Je jasně daná hierarchie, na které si králíčci potrpí. Mladší králičice automaticky ustupuje ve všem té starší, ať se jedná o jídlo nebo teritorium.Ideální kombinace.
Dvě stejně staré samičky - pravděpodobnost vzájemných bojů v pubertě o prvenství v hierarchii. V extrémních případech dochází i k vážným zraněním. Příbuzenství v tomto případě nehraje valnou roli, perou se jak sestry tak cizí samičky. Není to však pravidlem, můžou se vyskytovat případy, že si samičky padnou do oka a je klid, zvlášť, když se jedná o dospělé. Ve většině případů se ale stejně staré samičky budou prát o prvenství.Problémová kombinace.

Samička + sameček: tato kombinace se zdá ideální, samička se samečkem se zpravidla neperou, naopak mívají láskyplný vztah. Pokud se jedná o nevykastrovaného samečka, bude stále samičku sexuálně obtěžovat a pokud nebudou alespoň částečně odděleni, hrozí opakovaná březost samičky, což se nedoporučuje - samičku to velmi oslabuje a její život není moc dlouhý (1-2 roky maximálně) Králičice je schopná zabřeznout každý měsíc. Takže tuto kombinaci doporučujeme pouze pro po většinu času oddělené králíčky ve vlastních klecích nebo králíkárnových kotcích. Ne pro domácí soužití.

Samička + vykastrovaný samec: kastrací samečka se řeší problém soužití popsaného výš. Sameček se zklidní po odstranění varlátek, jeho produkce hormonů klesne. kastrací se řeší také nadměrné značkování samcem (občurávání teritoria - pokoje). Stává se, že jeho sexuální apetit úplně kastrací nezmizí, občas se stane, že na samičku bude naskakovat (nebo taky ona na něj), je potřeba ještě cca 2 měsíce po kastraci dávat pozor, aby samička nezabřezla, i tyhle případy se občas stanou.
Následně je tohle nejideálnější kombinace soužití. Mezi samičkou a samečkem vzniká velmi často krásný harmonický vztah a soužití je bezproblémové. Sameček po kastraci nemá už potřebu si nějak extrémně značit teritoriu, navíc samička a sameček si každý značí jiným způsobem, který se navzájem nijak neruší (jako např. dva samečci/dvě samičky po sobě přeznačují). Pro domácí soužití ideální kombinace.

Samec + samec: tuhle kombinaci taky moc nedoporučujeme ze stejných důvodů jako kombinace stejně starých samiček. Samečci jsou velmi zaměření na svoje teritorium a druhý sameček je pro prvního sok. Dokážou si prostřednictvím souboje i vážně ublížit. Přesto jsou případy, kdy měla majitelka doma vykastrovaného asi dvouletého králíčka a přinesla mu mládě samečka, kterého taky nechala vykastrovat. Soužití mají velice harmonické. Jsou to ale spíš ojedinělé případy. Nevykastrovaní samečci se budou téměř s jistotou doma prát. Velmi problémová kombinace.
Soužití králíka a jiného zvířete?
Králík a morče: mají k sobě druhově asi nejblíž, velice snadno se skamarádí. Morče je ze začátku bázlivější a neochočí se tak snadno jako králíček. Jakmile si na sebe ale zvyknou, morčátko často králíčka následuje, učí se od něj, dokážou si spolu hrát a odpočívat. Pokud nechcete, aby králíček trpěl osamělostí jestli býváte často pryč z domova a nechcete druhého králíčka, je soužití morče/králík ideální (morče je méně náročné na péči, spotřebu podestýlky a krmiva). Podobně bezproblémové soužití je králíčka s činčilou.

Králík a křeček (a jiný drobný hlodavec, např. osmák degu, pískomil atd.): křeček je příliš malé zvířátko, aby se vyrovnalo aktivitám a potřebám na kamaráda pro králíčka.

Králík a pes: zkamarádění těchto dvou zvířátek už je náročnější, zvlášť když se jedná o většího psa - riziko neúmyslného ublížení králíčkovi při hře. Jsou i případy, kdy pejsek králíčka doma nepřijme, ale ve většině poslouchá svého páníčka a při dobrém seznámení králíčka přijímá do "své smečky".


Králík a kočka: tento typ soužití má svoje výhody i nevýhody. Králíček s kočkou už k sobě mají velikostně i váhově blíž, oba mají potřebu se mazlit a společně odpočívat. Ze strany kočičky ale hrozí nebezpečí ublížení králíčkovi na zdraví - jak kousnutím, tak škrábnutím drápku. Měli jsme tu i extrémní případ úhynu králíčka po škrábnutí kočkou drápkem do oka.

Králík a želva: nemají spolu nic společného a žijí vedle sebe jako dva samostatní jedinci, ne jako dva kamarádi. Maximálně se navzájem očuchají, ale jdou dál.

Králík a papoušek: též spolu nemají nic společného a žijí vedle sebe samostatně. Můžou být případy, kdy králíčka ruší papouškovo zpívání, a taky agresivního papouška útočícího na vetřelce (když např. králíčka přinesete nově domů).


Kde koupit králíčka?

V prodejnách chovatelských potřeb nebo u soukromého chovatele?
Zverimexy:
obchody, které se zabývají zásobováním krmiv, podestýlek a jiných potřeb pro chovatele zvířátek. Dále prodejci živých zvířat. Ne všechny zverimexy jsou spolehlivé. Je potřeba pečlivě prohlídnout kupované zvířátko, zda nejeví příznaky některých nemocí.

Chovatelské stanice:
chovatelé, zabývající se chovem jednoho nebo vícero druhů králíčků. Spíše doporučovaní pro koupi králíčka. Chovatel vám dá mnohem více informací o králíčkovi než prodavač ze zverimexu, jako například den narození, přesné stáří, druh pohlaví, plemeno, přibližnou váhu a vzrůst, má možnost vám ukázat nebo informovat vás o rodičích vámi kupovaného králíčka. Jinak prohlédnout králíčka v každém případě, jak při koupi ve zverimexu, tak u chovatele.

Na jaké příznaky si dát u koupě králíčka pozor?
Kontrola očí - musí být čisté, bez hlenů, víčka osrstěné.
Kontrola uší - bez šupinek, nesmí mít zarudlé místa, prohlídnout králíčka, zda necuká hlavičkou na jednu stranu nebo se stále neškrábe v tom samém uchu. Suché, bez hlenu.
Kontrola srsti - srst nesmí být ulepená, vypelichaná, s lysinkami, kůže nesmí být zarudlá, se šupinkami, ale hladce bílá až mírně narůžovělá.
Kontrola pohlaví - nesmí být extrémně zarudlé, se strupy, mokvavé, hlenovité.
Kontrola chování - králíček by se neměl chovat apaticky, spíše buď zvědavě nebo vystrašeně. Apatie a nezájem o to, co se s ním děje, je vždy známka nějaké nemoci.


Okusovat kabely je králičí specialita, které v drtivé většině případů nelze výchovou odnaučit. Proto je potřeba kabely zabezpečit tak, aby se k nim králíček nedostal:
* vést kabely po zdi v lištách, nejen připevněné háčkama (pokud je rovnou nezasekáte do zdi)
* na visící kabely (např. od PC do zásuvky, od lampičky atp.) lze použít tzv. "husí krky", které koupíte téměř v každém elektrikářství
* kabely položené na zemi nejlépe zastrkat pod koberec, za nábytek, do lišt.



Králičí moč je zpravidla hustější než voda, má barvu průsvitnou, bíle zakalenou, do žluta zakalenou, do okrova až do červena. Pokud se objeví tmavěčervená moč, není třeba se znepokojovat - králíčci je mívají občas z nějakých rostlin - třeba z pampelišek, z čerstvé zeleniny je to například mrkev, někdy brokolice, někdy stačí i nať. Je to rozdíl oproti krvi v moči. Krev se vyskytuje v moči v kapičkách ve světlé moči.

Králičí bobečky jsou zpravidla suché a kulaté, vypadají jako tmavěhnědé slisované kuličky sena. Měkké bobečky králíčci jedí, obsahují důležité vitamíny. Tyhle bobečky zpravidla nevídáme. Občas se ale můžou objevit tzv. "vánočky" slepených bobečků, kterých si králíček nevšímá a nehodlá je konzumovat. Většinou takto reaguje na nějakou změnu jak v životě nebo v jídelníčku, může to způsobivat nová zelenina, na kterou není zvyklý, nebo změna směsky. Taky nedostatek sena nebo čerstvé vody. Pokud tyto bobečky nějak štiplavě zapáchají podobně jako čpavek, může se jednat o začínající kokcidiozu - je třeba přistoupit k léčbě. Někdy se může objevit řídká stolice - průjem. V takovém případně je třeba vyčlenit čerstvé krmivo z jídelníčku a nastolit pevnou stravu a senovou dietu.

Samečci pohlavně dospívají okolo 3. a 4. měsíce. V tu dobu ale někteří ještě nemají sestouplé varlátka, takže není co kastrovat. Je třeba je v tuto dobu oddělit od případných samiček. Kastruje se cca v půl roce života. Kastraci provádí veterinář v lokální nebo celkové anestezii. Operace je to pro králíčka zpravidla nenáročná, jen je třeba nezanedbat pooperační péči - aby se do ranky nedostala infekce, aby králíček měl dostatečné zázemí a neprochladl zatímco se bude vzpamatovávat z anestezie, aby měl dostatečný přísun krmiva a čistý záchůdek atp. Sameček může být po kastraci ještě až měsíc plodný.

Samičky - kastrace samiček je na rozdíl od kastrace samečků, kdy se jedná v podstatě o "povrchový zákrok", poměrně vážnou operací. V plné narkóze se odstraňuje děloha i vaječníky, po kastraci zústává 5-10 cm dlouhá jizva na oholeném bříšku, která se hojí 2-3 týdny.
Více informací najdete zde ve článcích nebo v menu v odkazu Rozmnožování a péče.

Dobře zpracovaný článek na toto téma je k nalezení zde: http://www.vetonline.cz/



Kdy připouštět samičku?


Samička je pohlavně dospělá okolo 4.-6. měsíce věku, vhodný věk k připouštění je ale až v 8. měsíci. Připouštět by se nemělo po 3. roce věku a ve třech letech pouze v případě, že samička již mladé měla dříve. Pokud ještě mladé neměla, tak maximálně do 2 let.
Těhotenství samičky lze dotykem poznat až od 18. dne březosti. V tuto dobu to pozná zkušený veterinář, který jemným podhmatem bříška zjistí přítomnost mláďat. Nedoporučuje se dělat doma a neodborně - hrozí vnitřní zranění samičky. Březost trvá cca 31 dní.
Mláďata rostou nejvíce až poslední čtvrtý týden březosti, takže s jistotou ji lze stanovit až tehdy - bříško je již poměrně velké a při vyšším počtu mladých i trošku hrbolaté. Poslední dny lze vidět i pohyby mláďat.

Samečci jsou schopní k připuštění od 5.-6. měsíce věku do cca 5ti let.

Koupání nebo sprchování - králíček se myje sám, olizováním. Pokud je zašpiněný od materiálu, který není dobrý, aby olízal (chemikálie, syntetické látky, čistící prostředky aj.), stačí králíčka důkladně otřít vlhkou žínkou, ale do čista. Koupat králíčka pouze v krajních situacích. Králíček má třívrstvou srst, pokud se namočí jen vrchní pesíky, není to problém. Ale pokud voda pronikne až na kůži a nasáknou spodní vlníky, je riziko, že prochladne. Jinak si králíček snadno dokáže po celou dobu udržovat svůj kožíšek v čistotě sám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama